Během léta se v myslivecké bažantnici dočasně zabydlelo na osmdesát mladých bažantů obecných. Až kohoutci a slepičky dorostou, čeká je vypuštění do volné přírody, kde posílí populaci svých divoce žijících příbuzných.
Bažanti nejsou samozřejmostí
Odchov bažantů je činností, které se želechovíčtí myslivci věnují úspěšně už mnoho let. V dnešní době poznamenané změnami v zemědělském hospodaření, ne příliš stabilním počasím a úbytkem hmyzu, jenž je hlavní potravou bažantích kuřat, to je skutečně malý zázrak. Pravidelné zazvěřování bažanty, jejich přikrmování v době nouze a vytváření vhodných životních podmínek jsou předpokladem pro to, abychom i dnes mohli obdivovat tyto krásné ptáky v okolí Želechovic. S trochou štěstí můžete důkaz našeho úsilí zpozorovat právě během léta, kdy nenápadně zbarvené bažantí kvočny vodí houfy svých kuřátek za potravou.
Historie bažantů v Evropě
Bažanti jsou neodmyslitelnou součástí naší přírody. Málokdo však ví, že byli do Evropy přivezeni teprve antickými Řeky ze své původní domoviny v oblasti Kavkazu a Střední Asie. Z jihu na sever Evropy se bažanti rozšířili až v období středověku, kdy se stali oblíbeným lovným ptákem na šlechtických dvorech. V českých zemích byl jejich chov poprvé doložen ve 14. století.
Za širokým rozšířením těchto pestrobarevných ptáků stojí jejich schopnost přizpůsobit se různým prostředím a fakt, že se snadno rozmnožují v zajetí. Bažant je fascinujícím příkladem druhu, který díky lidské činnosti překonal hranice svého původního areálu a stal se nedílnou součástí evropské krajiny a kulturního dědictví.
Jak dělá bažant?
Dospělého bažantího kohouta pozná každý na první pohled. Co když se ale schová v remízku? Ani to nemusí být překážka, protože jeho přítomnost často prozradí typický hlasový projev.